středa 26. července 2017

Reakce na článek - (Ne)Podmíněný základní příjem a možnosti jeho zavedení v ČR

 (Ne)Podmíněný základní příjem a možnosti jeho zavedení v ČR


Nejprve jsem se na článek vrhl v domnění, že se jedná skutečně o základní příjem.

A bylo to jasné. Autor musel udělat zásadní chybu ve výpočtu.
10300 Kč/ měsíc * 12 měsíců krát počet obyvatel 1,3 bilionů korun, to je celý státní rozpočet. A kde jsou další výdaje státu? Kde jsou další součásti sociálního systému státu.
Na první pohled jsem myslel, že zde mají stejnou chybu, jakou jsem viděl před lety v jiném podobném článku. Kde prezentovali příjem ještě o něco vyšší, ale nedošlo jim, že náklady státu pouze vydělili počtem obyvatel a tudíž výsledný základní příjem byl příjmem ročním ne měsíčním.

Tak kde je chyba v tomto článku?
Je to jednoduché. To řešení je poměrně asociální a pro společnost sebedestruktivní.
Oni dlouhodobě nezaměstnaným nabízejí pouze 50% tedy 5150 Kč. Dále nezahrnují pracující a živnostníky. Zde škrtli 5 milionů daňových poplatníků od této dávky. Tím způsobili, že jakákoliv práce pod 10300 kč/měsíc se nevyplatí, zabili tím pro mnohé motivaci k práci a způsobí nárůst nezaměstnanosti.

Vlastně se vůbec nejedná o základní příjem. Vytrácí ze z něj motivace pracovat, vytrácí se z něj jakákoliv jednoduchost. Zůstal mu jen ten název.

Vezměme to pěkně popořádku.


Již nadpis je zavádějící. Vzbuzuje dojem, že se jedná o nepodmíněný, nebo někdy se také říká základní příjem, nebo garantovaný příjem. Uzákonila ho zatím jen Aljaška a Brazílie (kde ale ještě nebyl zaveden). Na malém vzorku ho testuje Norsko. Občas se o něm mluví ve Finsku a dříve i ve Švýcarsku. Ve všech případech jsou hlavním problémem vysoké náklady.

Zmíněný článek ale celou tuto představu pokřivil a mluví o (ne)podmíněném příjmu. Tím vzbuzuje dojem spravedlivé rovné dávky. Ale celý článek je plný výjimek a pravidel, které výplatu této dávky podmiňuje, nebo krátí na 50%, nebo 0%.

Svobodní od dob svého založení nabízejí systém negativní daně a decentralizované sociální péče. Nemá tak vznešený a líbivý název, ale je pro chudé a sociálně znevýhodněné podstatně výhodnější.

(ne)podmíněný základní příjem - chybně zkracován jako NZP, nebo ZP, proto že se nejedná o nepodmíněný, ale silně podmíněný příjem. Jeho podmínkou je být krátkodobě nezaměstnaný. Dlouhodobě zaměstnaným by měl být krácen na 50%.

Popisovaný systém vůbec neuvažuje možnost přivýdělku, nebo částečného pracovního úvazku.
Budete-li pracovat 8 denně jako současní dělníci a vydělávají-li si touto tvrdou prací například 12-15 tisíc měsíčně, tak podle článku by si za tuto práci přilepšili o 2-5 tisíc korun. Pokud by za tyto 2 tisíce dlouhodobě odmítali pracovat, byl by jim za trest snížena dávka o 5 tisíc korun. Pokud alespoň občas za těch 2-5 tisíc půjdou do práce, nebude se jim dávka 10300 Kč krátit. Jakákoliv práce dnes hodnocené pod 11000 Kč se nebude vyplácet a tudíž ji nikdo nebude dělat. Jakékoliv drobné pokusy o podnikání, a to i v důchodovém, nebo studenském věku jsou dle článku ztrestány ztrátou dávky. Takže na jakýkoliv pokus o přivýdělek, nebo brigádu můžou všichni rovnou zapomenout. Zrovna tak systém zapovídá jakoukoliv individuální žádost o pomoc v nouzi, nebo v trvalé invaliditě, žádné výjimky, žádný soucit, žádné slitování.

Normální bude flákat se doma a jen občas vzít mizerně placenou práci. To je život připravený pro dnes nízkopjřímové obyvatelstvo. Řady nezaměstnaných se začnou rozšiřovat a tím i náklady na sociální systém začnou narůstat. To vyústí v klesající základní příjem. Proto že od něj se budou odvíjet i důchody, začnou klesat i ty. Celý systém i obyvatelstvo zchudne a nakonec se nevyhnutelně rozpadne.

Naproti tomu Svobodní nabízejí negativní daň a decentralizovanou sociální péči.
Zjednodušeně by to mohlo vypadat takhle “Každý dostane ⅓ peněz, které mu chybí do standardního příjmu třeba do 18 000 Kč”. Posuzování této dávky by ale ve výsledku mělo být posuzováno vždy za celou rodinu s dětmi (za mě nejraději sezdané rodiny s dětmi). Standardní příjem by se spočetl s ohledem na stáří a počet dětí a i příjem by se počítal za celou rodinu. Rodina, nebo jednotlivec s velkým příjmem, by žádnou dávku nepobírali, ale rodina, nebo jednotlivec s příjmem pod standardním příjmem by dávku pobírala. Čím menší příjem, tím větší dávka.

Jakkoli malý přivýdělek by se každému vyplatil. Tím bude podpořena jakákoliv snaha si přivydělat drobným podnikáním, prací na částečný úvazek nebo brigádou.
Chudí vlastně dostanou dávku stejně, jako by tomu bylo u garantovaného příjmu, ale pracovat se bude vyplácet.

Občas se ale člověk dostane do špatné životní situace a ani standardní státní dávka nestačí na to, aby mu pomohla k důstojnému životu. A zde by podle Svobodných měla přijít na řadu individuální decentralizovaná sociální výpomoc. Pomoc by měla být hrazena krajem, nebo raději obcí. Nezanedbatelná pomoc, finanční, nebo morální by také měla přijít od širší rodiny, humanitárních organizací, církví, nebo přátel.

Svobodní věří, že nejzákladnější jednotkou sociálního zabezpečení je právě rodina s dětmi. Stát by měl přijít na řadu až když se manželé nejsou schopni dostatečně finančně postarat o své děti a životní partnery.

Svobodní věří, že základní pomoc, negativní daň, by měla být poskytnuta každému sociálně slabšímu, a to bez žebrání, ponižování, nebo nedůstojného kontrolování člověka, nebo jeho rodiny.

Svobodní věří v regionální výpomoc, že obce a místní komunita nejlépe dokáže posoudit případnou těžkou životní situaci člověka, a tak dokáže lépe rozhodnout o nutnosti další sociální výpomoci. Místní lidé a úřady nejlépe přirozeně dohlédnou, zda taková výpomoc není nadměrně zneužívána.

Stát do těchto věcí nemá zasahovat, proto že není schopen individuálního spravedlivého posouzení a kontrolování každého jednotlivce.

Svobodní jsou pravicovou politickou stranou s nejlepším sociálním systém na politické scéně.

Dejte nám šanci.