Jak porazit levicové myšlení
Je občas těžké lidem vyvrátit na první pohled hezké levicové myšlení. Inspiroval mě třeba jeden post na facebooku.
příspěvek z facebooku:
Zajímavá argumentace proti efektivitě volného trhu. Autor přirovnává volný trh k přirozenému výběru. Přežijí jen ti, kteří se dokáží nejlépe adaptovat. Výsledné řešení ale může být velmi neefektivní.
Jako příklad uvádí les. Stromy tam soutěží o sluneční svit - energii tak, že rostou do stále větší výšky. Nikdo si nemůže dovolit mít nižší kmen, protože sluneční svit by mu zastínili ostatní. Kdyby se ale nějakým způsobem stromy "dohodly" a kmeny si kolektivně zkrátili, tak všichni se dostanou ke stejnému množství energie bez toho, aby musely vynakládat masivní zdroje na růst kmenu.
Další příklad. Podobně vidí autor i britské zdravotnictví, kde jdou obrovské peníze na marketing jednotlivých léků (více jak 70tis. liber na doktora/rok). To se samozřejmě potom promítá i do ceny těch léků. Jsou to 2x větší náklady než na výzkum a vývoj. Dle autora, pokud by došlo k nějaké regulaci těch výdajů, vedlo by to k nižším nákladům a tedy i nižší ceně léků.
Kde má tato argumentace slabinu?
A kde je tedy chyba?
Chyba tam je a to propastná. Jeden ze zásadních problémů není jen ta dohoda, ale pokus o šetření. Konkurenční boj, boj o zdroje a o přežití je tím největším motorem pro rozvoj. Šetřením se prošetříme akorát ke stagnaci. Život je o boji o zdroje o boji o úspěch.
Například ten les. Když se ty velké stromy dohodnou, že přestanou soutěžit, přestanou se vyvíjet a budou šetřit zdroje. Pravděpodobně tuto jejich dohodu odmítnou ctít ty nižší rostliny a bud se chtít také dostat k slunečnímu světlu. Stromy se po čase dostanou do situace, že to budou muset řešit. Buď uznají, že se zmýlili a opět začnou bojovat, nebo se dohodnou a společně se pokusí těm rostlinám dole zregulovat jejich růst, jejich rozvoj, vysvětlit, že je to pro jejich dobro, pro jejich ochranu.
S těmi agresivnějšími druhy budou muset uzavřít dohodu o neútočení a uplatit je nějakou dotací, nebo pravomocí. Ale je to chyba, to je zastaví jen na chvíli. Brzy se pokusí opět přerůst těm šetřivým stromům přes jejich korunu. Nakonec stromu vydají mnohem víc energie na obranu před neposlušným porostem u jejich kořenů. Postupně budou zavádět a přitvrzovat totalitní chování. Nakonec ten boj stejně prohrají a najde se rostlina, která stromy odsune na druhou kolej. Jen mám strach, že po takovém souboji se nové rostliny místo obnovení volné soutěže pokusí po vzoru staré gardy stromů je zregulovat a pokračovat v totalitním vládnutí.
Příklad s léky by se dal přirovnat k těm rostlinám pod stromy, které se rozhodli šetřit. Výrobci léků spolu svádějí tvrdý boj. Ano, spotřebovávají mnoho zdrojů a snaží se najít co nejvíce místa na trhu, snaží se zlepšovat jak propagaci, tak složení. Chtějí být nejúspěšnější na trhu a vyrůst do závratné výšky. Regulátor, ten kdo teď vládne a nechce aby se vyvíjeli a snažili se vyrůst, tak jim vysvětluje, že je lepší, když se dohodnou a budou šetřit. Proto že co kdyby nakonec vyrostli a byli silnější, než momentálně vládnoucí garnitura.
Dva různé přístupy. šetření a stagnace, nebo tvrdý konkurenční boj
Jde vlastně o porovnání dvou přístupů. Trh a volný souboj o úspěch. Nutí stále hledat nové zdroje energie, hledat si své čestné místo na světě. Druhý způsob je začít šetřit a přestat se vyvíjet. Přestat usilovat o úspěch. Pokud bychom zastavili vývoj všech živých tvorů a rostlin, potom by takto stagnovat mohli poměrně dlouho, ale pokud jen jediný druh se touto stagnací řídit nebude, je jen otázkou času, kdy se vyvine natolik, aby stagnující druhy poslal do propadliště dějin.
Kdo je líný a nechce bojovat, se zprvu pokusí usurpovat, terorizovat a regulovat ty slabší, ale dříve nebo později stejně prohraje.
Zdroje jsou.
Argument, že zdroje jsou omezené jsou také liché. Zdrojů je dost. Když jeden zdroj začne docházet, tak se lidstvo přeorientoje na jiný. Život na zemi je už dlouho a jeho životní zdroje se již mnohokrát změnili. Život si vždy cestu najde. Objeví se nové technologie, nové způsoby využití energií. A najdeme je díky tržní ekonomice, díky tvrdému konkurenčnímu boji o úspěch.
Život je boj
Souboj o přežití, nebo lepší podmínky k životu jsou samotnou podstatou života na zemi. konkurenční, nebo chcete-li evoluční souboj je tou energii, která již tak dlouho přispívá k rozvoji života na Zemi.