Hazard - my a úředníci

Dobrý den, rádi bychom upřesnili náš názor na hazard v Písku. Dne 20.12.2014 jsme na Píseckém světě zveřejnili článek Městský úředník = náš opatrovatel (http://www.piseckysvet.cz/pisecky-hydepark/mestsky-urednik-nas-opatrovatel).

Strhla se velká diskuse o tom, co je svobodné, jestli politici podporují svobodu (základ naší evropské kultury), nebo zda se zákazem hazardu, kouření, pití na veřejnosti, atd. nedopouštíme porušení základní hodnoty, tj. naší svobody.

Záměrem Svobodných není podpora hazardu, ale podpora svobodné vůle lidí a zároveň i odpovědnosti za své jednání.
Je lepší nezabránit jednomu procentu lidí v jejich snaze o sebeubližování pomocí různých závislostí (např. hazard, alkohol), než zabránit všem lidem se svobodně rozhodovat.

Velké množství a složitost zákonů, předpisů a vyhlášek způsobují nemožnost jejich pochopení, dodržování a kontroly.
Je třeba mít co nejméně regulací, aby nám úředníci minimálně zasahovali do našich životů. Úředník v našem pojetí má být služebník, protože stát má existovat, aby sloužil svým občanům, nikoliv abychom my poslouchali stát a nechali si organizovat náš život všudypřítomnými úředníky.

Základem právního státu je:
1. Povinnost dodržovat zákony
2. Neznalost zákona neomlouvá
3. Presumpce neviny

Podle nás dnes ani jedno toto pravidlo není dodržováno. Jsme tedy ještě právní stát?
1. Zákonů je tolik a jsou tak nepřehledné, že není snad nikdo, kdo by alespoň nějaký zákon občas neporušoval.
2. Zákonů přibývá tak velké množství, že ani soudci a právníci je již nestačí číst a sami se v nich jen velmi těžko orientují. Jak se v nich poté mají vyznat občané?! Neměla by tedy ke každému novému zákonu proběhnout mediální kampaň, aby lidé věděli, co je čeká a na co se mají připravit? To samozřejmě není možné při současném tempu několika tisíců nových a změněných zákonů ročně.
3. V poslední době jsou v oblibě nová nařízení, kdy musí občané prokazovat svoji nevinu. Zákon, který předpokládá naši vinu a my mu ji musíme vyvracet, odporuje principům právního státu. Těchto zákonů je zatím málo, ale bohužel přibývají. V současnosti jde hlavně o zákony vyžadující přiznání majetku, nebo které chtějí, abychom platili za porušení autorských práv již při koupi prázdných paměťových médií. Například autorský zákon předpokládá, aniž by k tomu byl jakýkoliv důkaz, že např. na paměťové kartě budeme šířit cizí díla, a proto nás raději přinutí platit preventivně i za něco, co jsme neudělali.

Řešením je snížení počtu zákonů a vyhlášek tak, aby se staly jasnými a přehlednými a nebyly si navzájem protichůdné. Každý nově zvolený politik si myslí, že jeho úlohou je vytvářet nové regulace a zákazy. Opak je pravdou. Politici by měli zákony a vyhlášky rušit, zjednodušovat a zpřehledňovat.

Svobodní jsou pro osvobození lidí od nadměrné byrokracie. Prosazujeme rušení zbytečných zákonů a zákazů. Svobodní jsou proti „loupežím podle zákona“, kdy lidé musí platit povinně i za služby, které si nepřejí a neobjednali, např. platby České televizi, autorské poplatky za kopírování a datové nosiče a mnohé další nesmyslné poplatky.