čtvrtek 21. prosince 2017

Reakce na prohlášení vlády k sociální politice

Reakce na prohlášení vlády k sociální politice
https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/navrh-programoveho-prohlaseni-vlady-162319/#Socialni_politika_a_zamestnanost

Já v prohlášení vidím hned několik rozporů, nebo věcí se kterými nesouhlasím:

1)  Vláda tvrdí, že navýší pevnou část důchodu z 9% na 10% průměrné mzdy a důchodcům nad 85 let přidá 1000 Kč. Dále tvrdí, že zvýší důraz na zásluhovost důchodového systému. Naproti tomu chce zachovat současný systém valorizací, který počítá, že z valorizovaných výdajů odečte náklady na pevnou část důchodů, která se zvýší a zbytek rozdělí dle zásluhovosti. Tím dojde ke snížení části rozdělované dle zásluhovosti.
Malé důchody se zvednou a vysoké se sníží, což je v rozporu s prohlášením "posílí princip zásluhovosti".
viz: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/navrhovana-zmena-penzi-by-vetsine-senioru-zbrzdila-rust-duchodu/1564447

 2) Vláda se chystá pokračovat poměrně striktním řízení chodu sociálních zařízení a služeb a to včetně snahy zasahovat do výše výplat jejich zaměstnanců (hodlá zajistit navýšení mezd) a řízení jakou a v jaké míře mají služby poskytovat. Jedná se tedy o pokračující trend vlády zasahovat ovládat sociální odvětví množstvím nařízení, regulací a podmíněných dotací.Vláda stát nepovažuje za svobodnou společnost, ale za pečovatelský ústav plný nesvéprávného obyvtelstva.
Vláda by si měla uvědomit, že není našim neomezeným vládcem, ošetřovatelem a vychovatelem, a že mi nejsme její nesvéprávné děti, o které se má starat.

3) Vláda chce ovlivňovat chování lidí a to hlavně dlouhodobě nezaměstnaných, přičemž finanční motivaci (spíše demotivaci v podobě příspěvku pro dlouhodobě nezaměstnané) nechává v rukou státu, ale náklady a aktivitu na výchovu lidí (pravděpodobně zajištění různé veřejné práce a vzdělávání) přesune na obce.  Za mě velmi nefér postavení obcí a krajů, které zaváže povinnostmi, ale nedá jim pravomoc rozhodovat o finanční motivaci nezaměstnaných, nebo sociálně špatně situovaných rodin a jednotlivců. Obcím by měla být dána i pravomoc rozhodovat o výši speciálních sociálních dávek a  jejich způsobu přidělení.
Obce jsou v situaci, kdy mají obrazně řídit loď, ale nemají v rukou kormidlo, tím kroutí stát.

4) Vláda prohlašuje, že chce zvýšit motivaci pracovat, ale jde na to opět špatně. Údajně předvídatelným zvyšováním minimální mzdy. Minimální mzda podle ekonomických studí a několika ekonomických publikací (například "Zásady ekonomie" - Mankiw Gregory N.), vytlačuje z trhu práce příliš nekvalifikovanou pracovní sílu. Minimální mzda určuje jakousi pomyslnou příčku, jaké musí uchazeč o práci dosáhnout, aby byl pro zaměstnavatele akceptovatelný a tudíž mohl získat práci. Pak situaci lidí, kterou minimální mzda vytlačila z přirozeného trhu práce napravuje systémem podpor v nezaměstnanosti a systémem neefektivních rekvalifikací.
Zjednodušeně minimální mzdou a chybným systémem sociálních dávek vyrábí nezaměstnané, které se pak snaží do zaměstnání dostat formou podpor a dotací pro zaměstnavatele a investicí do systému rekvalifikací. Na jedné straně zakládá požár a na druhé straně ho za drahé peníze hasí.